Jeden z největších žijících světových hudebníků, fenomenální španělský kytarista Paco de Lucia, se vrátí 3. srpna do Prahy. V Obecním domě vystoupí s výjimečnou šestičlennou doprovodnou skupinou, v níž vynikají především strhující zpěvák Duquende a virtuózní tanečník Farruco, vnuk největšího romského tanečníka El Farruca, zakladatele legendárního andaluského tanečního rodu.
Letos třiašedesátiletý Paco de Lucia flamenco proslavil po celém světě, aniž by ho zbavil andaluské identity a syrového temperamentu. I ve velkých koncertních síních dokáže navodit intimní, emocemi praskající atmosféru, vystupňovat ji do hraničních mezí smyslnosti a v posluchačích zapálit oheň. Paco de Lucia natočil celou řadu vynikajících desek, mimo jiné s kytaristou Larry Coryelem nebo pianistou Chickem Coreou. Koncertní spolupráce s kytarovými velikány – Johnem McLaughlinem a Al Di Meolou - a jejich živá alba patří k vrcholným instrumentálním zážitkům 21. století.
Mistrovská kytara Paca de Lucii zní také v mnoha filmech Carlose Saury a můžeme ho vidět a slyšet i ve Vicky Cristina Barcelona v režii Woody Allena. Je držitelem několika čestných doktorátů na prestižních hudebních universitách a v rodném městě Algeciras poblíž Cádizu mu místní postavili sochu. Jako první uvedl flamenco do divadelních sálů, spojil se s doprovodnou skupinou, jejíž rytmiku tvořil do té doby neznámý peruánský cajon a zanesl do něho klasiku, latinskoamerické rytmy a jazzovou improvizaci.
Tanečník Farruco je vnuk největšího romského tanečníka El Farruca, zakladatele legendárního andaluského tanečního rodu. Tančí s neuvěřitelnou virtuozitou, něhou i tragičností. S pronikavým pohledem a vražedným úsměvem připomíná přírodní úkaz.
Flamenco představuje dokonalý hudební hybrid se zastřeným původem, bohatým na vnější vlivy: arabské, indické, středomořské, africké nebo kubánské. Svobodomyslnost s hrdostí mu do kolébky vložili především Romové a milostnou poetiku, hlubokou vroucnost a stesk sefardští Židé. Zatímco zpěváci a tanečníci do flamenca otiskují vlastní osobnost, přemítání o životě a nahlížejí tak do své duše, kytaristé sdělují, co v ní našli.